Informací se rozumí přímé nebo zprostředkované sdělení údajů o skutečnostech, které se týkají:
- zákonem stanovené působnosti subjektu, povinného poskytovat informace (dále jen "povinný subjekt"), a jejího výkonu,
- činnosti povinného subjektu, vyplývající z jeho působnosti nebo s ní bezprostředně související, a jejích výsledků, jakož i hlavních záměrů povinného subjektu a jím přijatých opatření,
- charakteristiky povinného subjektu, zejména jeho postavení, organizace a dělby (rozvrhu) práce, úkolů, způsobu jejich plnění a hospodaření.
Za informaci podle odst. 1 se nepovažují stanoviska a právní názory, zejména výklad zákonů a jiných právních předpisů, jakož i hodnotící zprávy a ucelené databáze v jakékoli, zejména elektronické podobě.
V pochybnostech, zda jde o informaci podle odst. 1, vychází povinný subjekt také z toho, že právo na informace je ústavně zaručeným, politickým právem, jehož prostřednictvím se občané podílejí na výkonu státní moci a kontrole činnosti státních orgánů, a že přístup k informacím může být omezen pouze zákonem, je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.